Studentské zastupitelstvo ve Dvoře Králové nad Labem z pohledu jeho předsedkyně

Studentské zastupitelstvo a jeho počátky

Pod projektem Města vzdělávání v roce 2015 založili místostarostka Alexandra Jiřičková se starostou města Janem Jarolímem (oba hnutí  ANO) drobný městský orgán, aby se tak setkávali žáci z různých škol ve městě. První roky bylo zastupitelstvo velmi nápadů-plodné. Začalo si všímat například společenských problémů. Po prvních letech však aktivita upadla. Jako starostku této třiceti členné samosprávy mě napadá několik otázek:Kolik žákovských plánů a nápadů se skutečně zrealizovalo? Kde se nachází příčina útlumu celkové aktivity SZ? A v čem hledají žáci motivaci k zachování jeho činnosti? 

Studentské zastupitelstvo a jeho fungování

Každý nový školní rok mohou na prvním zasedání zastupitelé tříd dvorských škol kandidovat na pozice starosty, dvou místostarostů či hlavního zapisovatele SZ. Kandidáti mají před hlasováním prostor předstoupit, představit své cíle a přesvědčit zastupitele o jejich zvolení. Následují samotné volby podobné těm klasickým. Neveřejná zasedání se za normálních okolností konají každý první čtvrtek v měsíci a jsou zaznamenány zapisovatelem. To však není mnoho a stačí to jen na odhlasování návrhů jako na městském zastupitelstvu. Proto se SZ začalo scházet i mimo zasedání.

Složení Studentského zastupitelstva

Kdybych se chtěla na strukturu SZ podívat dle věku, mohla bych říct, že jeho složení je velmi pestré - členy jsou žáci od 12 do 18 let.To je pro nás jako mládež už výrazný věkový rozdíl, což má své plusy i minusy:

Zaprvé dojde k propojení generace. Byl právě takový důvod brán jako hlavní ke vzniku tohoto orgánu? A pokud ne, možná je to nepromyšlená strategie a nezvolení hlavního cíle. 

Druhou otázkou však je, zda-li mají žáci 6. a 7. tříd skutečně zájem o dění ve městě. Jestliže mají, zvládnou mu porozumět, když v rámci oficiálního vzdělávání na základních školách teprve dostávají základy občanství?

Za třetí se dá vznik SZ vnímat jako zpětná vazba pro město z mladistvého a nestranného pohledu. Respektují toto hledisko i další členové vedení města?  

Komunikace s městem

„Pan starosta nám dává maximum prostoru a jakýkoliv nápad se nám snaží pomoct realizovat. Případně, když jej úplně nejde uskutečnit, vysvětlí nám důvody a společně s námi hledá jiná řešení,“ odpovídá mi na otázku, jak vnímá komunikaci starosty s členy SZ má pravá ruka, místostarostka SZ Michaela Matoušová.

Sama nemohu otevřenost a snahu starosty popřít. Ale stačí to k našemu vyslyšení od lidí na městě i ve městě nebo pro uskutečnění našich plánů? Pochopíme tak s dostatečnou objektivitou všechny souvislosti? 

Byla jsem osobně přítomna na zářijovém zasedání městského zastupitelstva, kde o nás byla zmínka od samotného starosty Jarolíma. Od zbytku zastupitelů jsem nepocítila pražádnou reakci a dokonce ani zájem. Jako jediná s námi během léta navázala kontakt zastupitelka Veronika Tomková (TOP 09).

Jen děti, nebo budoucnost

Nenahrává to zároveň tak faktu, že nás dospělí stále vnímají pouze jako děti a nikoliv jako občany, kteří již brzy dostanou právo volit? 

Na to, jak věci fungují, jsem nepřišla během dvou let v pozici předsedkyně SZ. Za dva roky budu v pozici prvovoliče. Jak mám zodpovědně a s všeobecným přehledem zvolit svého zastupitele? Neměl by právě tohle být princip existence drobného městského orgánu, kde se setkají budoucí voliči - nová generace, jež za pár let dostane slovo?  

Naděje pro novou generaci

Dvůr Králové nad Labem je jedno z mála měst, které má své vlastní SZ. Možná je právě toto ten správný prostředek, který může vzbudit v dnešních adolescentech zájem o dění na místě, kde vyrůstají, a tak i postupný zájem o politiku jak regionální, tak státní. Nakonec mě jen napadá otázka: Není tohle zároveň i cesta k lepším zítřkům?

Adriana Wetterová

předsedkyně SZ Dvůr Králové n. L.