Hudební léto v Kuksu 2012

Přípravy dalšího ročníku festivalu Hudební léto Kuks jsou v plném proudu. Kolikátý ročník připravujete a jak to celé vůbec začalo?

Letos půjde již o třetí ročník. Začalo to na podzim roku 2009, kdy mě kukský kastelán oslovil s myšlenkou pořádání koncertů během letní sezony. V té době se zde nekonal žádný ucelený cyklus. Jednotlivé koncerty a kulturní akce ano, dokonce několik let předtím i varhanní cykly, ale projekt trvající celé léto zde nebyl. Vzhledem k tomu, že obsah i formu nechal kastelán na mně, začal jsem postupně dávat dohromady dramaturgii. Díky zázemí a podpoře správy Hospitalu Kuks tak vzniklo první Hudební léto Kuks, které úspěšně proběhlo v roce 2010.

Kde se koncerty konají a kdo je pořadatelem?

Koncerty se prozatím konají výhradně v hospitálním kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu. Do budoucna samozřejmě není vyloučeno, že se některý festivalový koncert odehraje v jiném prostoru, ale to bude záviset na dalším vývoji festivalu, stejně jako na průběhu a výsledku rekonstrukce areálu.

Pořadatelem byla nejprve správa Hospitalu Kuks. Vzhledem k tomu, že má v mnoha ohledech omezené možnosti, například v čerpání grantů nebo vytíženosti týkající se náročné rekonstrukce, ujalo se od druhého ročníku pořadatelství spolu se správou Hospitalu i občanské sdružení Královédvorský chrámový sbor, které kromě vlastní hudební činnosti podporuje a pořádá různé akce v regionu.

Kolik času to zabere a kolik lidí máte v týmu?

Pořádání festivalu je věc náročná, vyžaduje mnoho času i energie. Nezasvěcený člověk by si možná řekl, že několik koncertů není problém zorganizovat, ale aby všechno „klapalo“, jde v podstatě o celoroční práci. Organizační tým není příliš početný, ale každý má své místo v soukolí struktury festivalu. V překrásném areálu Kuksu se pořádá celá řada dalších akcí. Nekonkurujete si navzájem například s festivalem Theatrum Kuks?

Myslím, že si oba festivaly nekonkurují, ba naopak, vnímám to spíš, že se doplňují. Hudební léto Kuks končí před začátkem Theatra, termíny tedy nekolidují a posluchači mohou bez problémů navštívit obě akce. Další věc je obsahová náplň obou festivalů. Theatrum je zaměřeno výhradně na barokní, šporkovskou tématiku, zatímco Hudební léto není stylově vyhraněno. Samozřejmě, že převládá barokní prvek související se slohem celého areálu, ale Kuks není jen baroko a František Antonín Špork, jak si mnoho lidí myslí. Po Šporkově smrti působili v Kuksu členové řádu milosrdných bratří až do druhé světové války, tedy skoro dvě stovky let. Jejich stopa je velmi výrazná, bohužel jsou ve stínu zakladatele kukského areálu Františka Antonína Šporka. V rámci Hudebního léta Kuks byly v loňském roce provedeny novodobé premiéry skladeb kukských regenschori osmnáctého století, kteří pocházeli právě z řad milosrdných bratří. Ostatně dochovaný kukský archiv tohoto řádu z druhé poloviny osmnáctého století lze považovat za evropský unikát, protože čítá přes devět set položek a dochoval se téměř v ucelené podobě. Uváděním skladeb z tohoto archivu bych rád do budoucna oživil dramaturgii Hudebního léta a hlavně poukázal na fakt, že v Kuksu nepůsobil jen hrabě Špork. V tom také vidím ono doplnění, o němž jsem mluvil před chvílí. Kromě hudby osmnáctého století zde byly prováděny i soudobé skladby, například cyklus čtyř Ave Maria Luboše Sluky za účasti samotného autora. Dalším rozdílem je, že Hudební léto je, jak již název napovídá, čistě hudební akcí, kdežto Theatrum v sobě zahrnuje různá umělecká odvětví.

Které sólisty jste již na Hudebním létě Kuks uvedli?

V rámci Hudebního léta se publiku představila řada předních interpretů. Z těch nejznámějších je to asi houslista Václav Hudeček nebo japonská sopranistka Mychiyo Keiko. V minulých ročnících jsem v dramaturgii kladl důraz na mladou nastupující generaci umělců. V podpoře mladých interpretů bych rád pokračoval i v dalších letech.

A podrobněji k programu ročníku 2012? Kdo a co bude hrát?

Letošní ročník je složen ze čtyř koncertů. Na zahajovacím koncertu 8. července se publiku představí houslistka Gabriela Demeterová a varhaník Jaroslav Tůma. Program bude sestaven z barokní hudby, především z houslových sonát Heinricha Ignaze Bibera a Johanna Sebastiana Bacha.

Druhý koncert 21. července bude patřit renomované české sopranistce Janě Jonášové a mladému varhaníkovi Přemyslu Kšicovi. Na tomto koncertě zazní vedle barokní hudby i díla Wolfganga Amadea Mozarta nebo Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Vrcholem bude výběr z Biblických písní Antonína Dvořáka.

Sólistou třetího koncertu 4. srpna bude přední violoncellista své generace Jiří Bárta. Na tomto violoncellovém recitálu zazní dvě z Bachových suit pro sólové violoncello.

No a na závěrečném koncertu 18. srpna budou moci posluchači vyslechnout vynikajícího českého trumpetistu a dlouholetého člena České filharmonie Miroslava Kejmara, který zahraje za doprovodu varhaníka Pavla Svobody repertoár barokních mistrů.Barokní areál na Kuksu se připravuje na velkou rekonstrukci za stovky milionů korun. Máte informace o rozsahu a délce prací? Neohrozí to festival?

Festival to určitě neohrozí. Kostel Nejsvětější Trojice nebude téměř rekonstrukcí dotčen. Chystaná rekonstrukce je také jeden z důvodů, proč prozatím není v rámci festivalu využíván jiný prostor. Po rekonstrukci možná festival expanduje do dalších zrekonstruovaných prostor areálu. Jinak rozsah rekonstrukce bude značný, což naznačuje i finanční částka, která je k rekonstrukci vyhrazena. Samotné práce by měly skončit v prosinci roku 2014. Více informací lze dohledat na internetu, jsou veřejně dostupné například na webu Hospitalu Kuks (najdete zde). Ještě je možná dobré zmínit, že samotný provoz hospitalu – tedy prohlídky a koncerty – nebude omezen a návštěvníci mají naopak poslední příležitost zhlédnout Kuks v nezrekonstruované podobě.Jak to vypadá s rozpočtem aktuálního ročníku? Kdo se podílí na financování?

Aktuální ročník je financován z různých zdrojů. Kromě Královéhradeckého kraje se na financování podílí zejména sponzoři, bez nichž by festival nebyl možný. Vstupné z jednotlivých koncertů je také důležitým příspěvkem do celkového rozpočtu festivalu, takže se vlastně na festivalu podílí i samotní posluchači.

V dnešní době se všude škrtá a skoro každý brečí, že nejsou peníze. Zažíváte to také? Jak těžké je příslušné zdroje sehnat?

Lehké to rozhodně není, ale kdy byla situace růžová? V dnešní době řada kulturních akcí zaniká právě z důvodu nedostatku financí, což je smutné. Přesto si myslím, že se dá obstarat určitý objem prostředků, aby festival mohl fungovat. Vše záleží na přístupu organizátorů.

Máte již představu o ambicích a dramaturgii dalších ročníků?

Představa je určitě. V každém případě zde bude snaha o udržení či vzestup celkové úrovně festivalu, především v kvalitě interpretů a přínosném repertoáru. Rád bych, aby do budoucna v rámci festivalu zazněla díla z kukského archivu milosrdných bratří, protože je to odkaz našich předků, který čeká na své docenění. Důležité je taky, aby byl festival hojně navštěvovaný a na koncertech byla příjemná atmosféra, což se zatím, myslím, daří. Dokládají to mimo jiné i stálí posluchači, kteří se na koncerty Hudebního léta Kuks pravidelně vracejí.

Jste také duchovním otcem festivalu Královédvorský advent. Jak se daří tomuto festivalu a co je kolem něho nového?

Vznik festivalu Královédvorský advent jsem inicioval v roce 2008. Původní základní myšlenkou bylo uspořádání čtyř koncertů každou adventní neděli v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Narozdíl od Hudebního léta Kuks má bohužel Královédvorský advent rozdílný osud. Od počátku zde byly snahy o zásah do podoby, dramaturgie, místa konání a tím i samotné podstaty festivalu. Tyto snahy vyústily v to, že se 4. ročník festivalu jako takového nekonal, proběhly pouze adventní koncerty bez mé spoluúčasti a budoucnost festivalu je teď nejistá. Velice mě mrzí, když do čistě hudebních projektů vstupují mimohudební okolnosti. Trpí tím vždy jen posluchač a kultura obecně.Ještě aspoň stručně k vám osobně: Studoval jste varhany na Konzervatoři Pardubice, účastnil jste se soutěží, studoval hudební teorii na AMU v Praze a jste ředitelem kůru ve Dvoře Králové nad Labem. Prozraďte nám plány, sny či představy o své budoucnosti. A jaké další projekty vás v následujících letech čekají?

Co se týče hudby, snažím se být všestrannou osobností. Kromě hry na varhany (interpretace i improvizace) se věnuji hudební teorii, sbormistrovství, dirigování, organizaci koncertů, badatelské činnosti a příležitostně i komponování. Proto jsou projekty, na kterých momentálně pracuji, celkem různorodé.

Především ještě studuji v doktorském studiu hudební teorii na pražské AMU. Tématem mé disertační práce je hudebně-teoretický odkaz Antonína Rejchy, přesněji řečeno jeho pojetí nauky o kontrapunktu. Rejcha, pražský rodák, proslul především jako profesor pařížské konzervatoře, kde vyučoval právě kontrapunkt. Toto jeho teoretické dílo není dosud v Čechách příliš známé, proto se mu věnuji.

Dalším projektem je CD „Musica Kukusiensis“. Toto CD bude výsledkem mého dlouhodobého bádání v kukském archivu hudebnin milosrdných bratří. Po prostudování téměř stovky skladeb (především členů řádu milosrdných bratří) jsem vybral reprezentativní díla nejen kukských regenschori, ale i dalších členů tohoto řádu. Někteří z nich dokonce studovali u Josepha Haydna ve Vídni. Od tohoto skladatele bude na CD jedna z jeho nepříliš známých kompozic, která stejně jako všechny z připravovaných skladeb nebyla nahraná. CD by mělo vyjít na podzim letošního roku a sopránového partu se za mého varhanního doprovodu ujme mladá vynikající sopranistka Markéta Mátlová.

V současné době také shromažďuji podklady k připravované monografii o jednom z mých pedagogů z konzervatoře doc. Václavu Rabasovi. Tento varhaník je nejen vynikající interpret a pedagog, ale zasloužil se o mnoho dalších počinů v oblasti kultury – premiéroval řadu skladeb významných soudobých autorů, byl zakládajícím ředitelem Konzervatoře Pardubice, stál u zrodu Komorní filharmonie Pardubice.

Kromě toho nacvičuji repertoár s Královédvorským chrámovým sborem na zářijový koncert, jehož vrcholem bude premiéra skladby profesorky pražské AMU Ivany Loudové. Půjde již o čtvrtý zářijový koncert s premiérou, který se koná ve Dvoře Králové, přičemž předchozími autory premiérovaných skladeb byli Ilja Hurník, Luboš Sluka a Otomar Kvěch.

Výše uvedené projekty mě celkem hodně zaměstnávají, ale dělám, co mě baví a co považuji za přínosné.

Ať se vám daří, děkuji za rozhovor!
www.hudebniletokuks.cz

Pavel Svoboda